Virulentí systémový felinní kalicivirus

  Virulentní felinní systémový kalicivirus je označení mimořádně nebezpečného a virulentího kmene felinního kaliciviru, který byl poprvé popsán v Sacramentu ,USA  v roce  1999 doktorem N. Pedersenem. Stejně jako ostatní kmeny felinního kaliciviru je specifický pro kočkovité šelmy.

Na rozdíl od běžného kmene felinního kaliciviru, který je zřídka kdy smrtelný a způsobuje výtok z očí a z nosu, vřídky v ústech a někdy i polyartritidu, způsobuje tento virulentní kmen mnohem vážnější příznaky s vysokou mortalitou (uváděno 35 – 67%). Onemocnění napadá zejména dospělé – očkované i neočkované kočky – příčinu tohoto jevu vědci dosud neznají. Onemocnění vyvolává horečku podobnou krvácivé (hemoragické) horečce u králíků, která je spojena s obtížemi při chůzi, které jsou dané nekrózou svalů, vyvíjí se pneumonie, je přítomen vysoký bilurubin, zánět slinivky, jater, sleziny, objevuje se tmavá stolice daná rozpadem krevního barviva, vřídky nejen v ústech, ale i na tlapkách a polštářcích tlapek, v některých případech ztráta srsti. Virulentní felinní kalicivirus dostal označení VS-FCV a napadá okolí cév. Z toho důvodu způsobuje také jejich zánět a tvorbu otoků, především na nohou a obličeji.

Od doby izolace viru v roce 1999 do roku 2001 popsali američtí vědci nejméně šest dalších ohnisek infekce a sice v Pennsylvanii, Massachusetts, Tenesse , Nevadě a Los Angeles. V prosinci roku 2009 došlo k propuknutí tohoto onemocnění v útulku v Indianapolis. Zde zemřelo 65 koček (včetně těch, které musely být utraceny). V útulku byla dočasně vyhlášena karanténa, nyní je již opět v provozu.

V roce 2007 vydali varování před VS- FCV i němečtí vědci, vyšlo v časopise Geliebte Katze 3/2007 a opíralo se o  zprávu profesora Horzinka na  kongresu veterinárních lékařů o malých zvířatech v Baden Badenu . Profesor Horzinek uvedl, že je  pouze otázkou času, kdy se tento virus objeví také v Evropě.

Tento viruletní kmen felinního kaliciviru se přenáší jak přímým, tak nepřímým kontaktem. Právě nepřímý kontakt by neměl být podceňován, protože mnoho případů onemocnění bylo způsobeno zavlečením nákazy na šatech a kontaminovaných předmětech, a to i do a z veterinárních zařízení v USA. Virus se šíří především v útulcích a domácnostech s velkým počtem zvířat – ale jsou známy i případy propuknutí u koček, které byly jedinými zvířaty v domácnosti.

Virus může být nakažlivý v suchém prostředí při pokojové teplotě až 28 dní . Spolehlivě ho ničí přípravky obsahující složku chlornanu sodného, tedy domácí bělidla, jako je například Savo. Naproti tomu přípravky obsahující kvartérní aminy jsou  účinné nedostatečně a nezabíjejí virus spolehlivě. Doporučuje se dávkování 1 díl Sava na 32 dílů vody, ale koncentraci lze zvýšit. Je třeba desinfikovat nejen povrchy (podlahy, kachličky, plochy nábytku), ale též a to především misky na vodu a potravu, kálecí misky, pelíšky atd.)

Doporučuje se izolace nemocných zvířat, resp. všech zvířat z daného prostředí a to nejméně po dobu 1 měsíce po odeznění příznaků. Bylo prokázáno, že kočky, které se jeví jako zdravé mohou být infikované a tak šíří virus do okolí.

Kočky, které se zotaví z infekce mohou vylučovat virus do okolí až 75 dní, někdy i déle. Dobrou zprávou je, že virulentní felinní kalicivirus se při rozmnožování kopíruje s velkými chybami a tudíž ztrácí svou virulentost. Proto bývají případy propuknutí onemocnění omezeny na určitou oblast a odezní většinou do dvou měsíců po propuknutí onemocnění.

Léčba je pouze podpůrná, zaměřená na symptomy. Běžné vakcíny proti kaliciviru proti tomuto virulentnímu kmeni nechrání ze stejného důvodu, jako vakcíny proti chřipce nechrání lidi proti všem kmenům, které se mohou vyskytnout. Lze říci, že virulentí felinní kalicivirus jde vždy krok před výrobci vakcín. V USA existuje vakcína Calici-Vax od firmy Fort Dodge Animal Health, ovšem ani ona není z výše uvedených důvodů schopna chránit stoprocentně, bylo ale prokázáno, že snižuje dopad infekce viruletním kalicivirem. V ČR není registrována.

Lze předpokládat, že v průběhu času může dojít k propuknutí onemocnění i v ČR.

Použitá literatura:

1. Tierarzt-Tipp, Schnupfen-Alarm, Geliebte Katze 3/2007, SRN

2. Pederson NC, Elliot JB, Glasgow A, Poland A, Keel K (2000). An isolated epizootic of haemorrhagic-like fever in cats caused by a novel and highly virulent strain of feline calicivirus. Veterinary Microbiology, 73:281-300.

3. Schorr-Evans EM, Poland A, Johnson WE, Pederson NC (2003). An epizootic of highly virulent feline calicivirus disease in a hospital setting in New England. Journal of Feline Medicine and Surgery, 5:217-226.

4. Lawson, N., Virulent Systemic Feline Calivicivirus:A Case Study, http://www.animalsheltering.org/resopurce_library/magazine_srticle (31. 12. 2001)

5. Information Sheet,When is a virulent systemic feline calicivirus really a virulent systemic calicivirus?, http://www.sheltermedicine.com/portal/is_vsfcv.shtml#key